Recent Posts

Podle čeho poznám spolehlivost získaných informací?



Nedávno jsem s kámošem z univerzity měl zajímavou debatu ohledně studia. Shodou okolností jsme se dostali na téma kritické myšlení. V ten moment jsem si vzpomněl, že vám dlužím pokračování článku a tak jsem se ho ve stručnosti optal:
„Hele a co si vlastně představíš, když řeknu kritický myšlení?“

„Nó, to je když seš schopnej rozpoznat, když ve zprávách či knize říkaj pravdu, nebo kecaj.“

„Jasný no. Ale podle čeho to poznáš?“

Následovala kratší debata. Shodli jsme se na několika zásadních bodech…



Lamičův tip: Podrobnější vysvětlení pojmu Kritické myšlení v článku Nahlédnutí do tajů kritického myšlení, aneb nenech si nakukat nesmysly

Na co koukat, když se určuje spolehlivost informací

1) Autor informace

Zajímejte se o profesní způsobilost, zkušenosti, názorové směry autora. Komentář Jaromíra Jágra k hokeji bude mít větší váhu, než slova pivaře, který zná tento sport leda z gauče u telky.

2) Proč informace vznikla

Kontext a účel vybrané informace podstatně ovlivňuje její vyznění. Pokud o imigrantech budou psát představitelé hnutí Islám v ČR nechceme a proti tomu vyjde na totožné téma text od organizace Muslimská unie, výsledná sdělení budou vypadat úplně jinak. Zvoleným tónem, argumentací atd. Protože každé z těchto uskupení má odlišné zájmy.

3) Zdroj informace

Dokáže mě vytočit jedna otřepaná fráze:

„Výzkumy říkají, že…“

Když někdo řekne „Podle výzkumů jsou všichni, kdo toto čtou, idioti...“ budete tomu věřit? Samozřejmě, že ne. Taková informace je bezcenná, pokud nevíte, odkud pochází tento výsledek „výzkumu“. Správná reakce kriticky smýšlející osoby by měla být otázka A PODLE KOHO/ČEHO?

Zajímejte se, od koho autor tvrzení čerpal. Vymyslel si to z vlastní hlavy? Má to od důvěryhodného zdroje?

4) Porovnávejte zdroje

Řekněme, že vám jeden z kamarádů poví, že nově otevřená restaurace v centru města je špatná. Řadu lidí by to úplně odradilo od návštěvy. Člověk s kritickým myšlením se ale pro jistotu optá více lidí. Ví totiž, že každý člověk má jiné preference a co se líbí jednomu, nemusí se líbit druhému. Ve finále může být podnik výborný. Pouze prvnímu kamarádovi nesednul.

5) Stáří informace

Obvykle platí, že čím novější informace, tím autentičtější. Že něco bylo trendem před třemi roky neznamená, že to funguje i dnes. Ať jde o technologie, módu atd.

6) Pravdivost zmíněných argumentů

Schopnost rozeznatelnosti silně závisí na míře vaší informovanosti v konkrétním tématu. Pokud se v článku ale objevují zjevné nesmysly v argumentaci, je na místě zůstat obezřetný i vůči ostatním faktům a výslednému sdělení.

Závěrem

Je naprosto jasné, že nikdo nebude každou zprávu v novinách či televizi podrobovat takto podrobnému zkoumání. Ani já to nedělám. :) Přesto se hodí znát postup v případě, chcete-li si nový poznatek kriticky zhodnotit.

A jak se vůbec zlepšit v kritickém myšlení? Prvně, vzdělávejte se. Snažte si udržet široký všeobecný přehled čtením, sledováním zpráv a naučných věcí. Dále buďte zvědaví, klaďte si u nově získaných poznatků otázky. A hlavně pamatujte na jednu věc – ne každá informace, kterou dostanete, musí mít punc pravdivosti. Občas lidi i pěkně kecají :)

Zdroj obrázku: http://adbu.fr/wp-content/uploads/2014/05/who-what-why-when-where-signpost-shows-confusion-brainstorming-and-research_650.jpg
Podle čeho poznám spolehlivost získaných informací? Podle čeho poznám spolehlivost získaných informací? Reviewed by Lamič on 19:13:00 Rating: 5

6 komentářů :

  1. Já mám skvělého kamoše, s kterým si vždy navzájem své myšlenky a názory vyvracíme... Dobrý trénink, ať už na kritické myšlení či tvorbu názorů

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na to jsem úplně zapoměl. Máš naprostou pravdu :) Ne nadarmo se říká, že když jsi ten nejchytřejší v místnosti, jsi v blbý místnosti.

      Vymazat
  2. K bodu 3: Aneb američtí vědci zjistili, že lidé věří všemu, co američtí vědci zjistili. :-D

    OdpovědětVymazat
  3. Skúsim polemizovať s bodom 1. Mám totiž silný pocit, že tento bod zastávajú len ľudia, ktorí sa považujú v nejakej oblasti za kapacitu. :-) Ale teraz objektívne: len preto, že má niekto povedzme nad 60 rokov a je ovešaný titulmi, musí mať vo všetkom alebo aspoň vo všetkom vo svojom obore pravdu? Nie. A najviac zo všetkého neznášam argument „ja som ten a ten a preto mi verte“. Áno, človek s patričným vzdelaním a skúsenostiam je v diskusii s iným rozumným človekom v presile. Ale to preto, že vďaka vzdelaniu a skúsenostiam vie, kde nájsť dôkazy svojich tvrdení, nie preto, že jeho tvrdenia sú pravdivé nejako automaticky, že si pravdivosť nejako vyslúžil svojou dlhoročnou tvrdou prácou či čo. Btw, z vlastnej skúsenosti viem, že oháňanie sa titulmi aj tak na nikoho ako argument nefunguje. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skvělej postřeh. Jo, máš pravdu. I já z vysokoškolského prostředí přicházím do styku s knihami od profesorů, které jsou informačně úplně mimo. Docela uvažuji, že na toto téma někdy napíši samostatnej článek. Jestli jo, hodím na tebe odkaz jako autorku inspirace :)

      Mně šlo spíš o to, když třeba čteš recenzi. Dejme tomu, že profesor A totálně pošlape knihu profesora B. Přitom je ta kniha dobrá. Jenže profesor A nemusí mít dostatečné odborné znalosti/má jiný okruh badatelského zájmu/dříve mu profesor B shodil jinou knihu atd. Tohle vše se dá odhalit, pokud se zkoumá pečlivěji autor. Vše má své pro a proti.

      Vymazat

Copyright © Lamič 2015-2016. Všechna práva a články mají domácí vězení a bez svolení nesmí z domu. Používá technologii Blogger.