Recent Posts

5 důvodů, proč sportovat + něco navíc



Před pár hodinami jsem se vrátil z cvičení. Rozhodl jsem se, že udělám menší krok do neznáma a zajdu do úplně nové posilovny, která se nachází blíže mého bydliště. Ačkoliv je dle mého názoru jedním z hlavním motorů osobního rozvoje vůle ke změně, jde o věc, ke které přistupuji hrozně nerad. Jsem typ člověka, který potřebuje mít určitý řád, nastolené koleje. A přichází na mě stres, když z těch kolejí musím vystoupit. I když jde o takovouhle prkotinu. Na druhou stranu zatím musím říci, že jakékoliv překročení konfortní zóny vždy dopadlo dobře. V tomhle případě šlo hlavně o obavu z přístupu, prostor posilovny a faktu, jestli nejde o vyhozené peníze. Nakonec jsem to ale risknul.


Výsledkem je nadšení. Majitel posilovny na mě působí celkem sympatickým dojmem a mám z něj mnohem lepší pocit, než z mého bývalého „trenéra“, který mi byl na první pohled dost nesympatický a jeho jednání hrozně smrdělo snahou mě vyždímat do poslední koruny. Třeba se to může zdát jako prkotina, ale u mě tohle dělá hodně. Navíc vstup do nové posilovny za tisíc korun na tři měsíce? To je podle mě fakt luxusní cena, když si to rozpočítáte na počet vstupů. Samotné posilovací stroje už mají sice něco za sebou, ale nejde rozhodně o nic poruchového. A mě se hrozně líbí taková ta „oldschool“ atmosféra, kterou to prostředí má.

Když jsem byl malý, byl jsem docela cvalík. Lásce k pohybu mě naučil především fotbal, což se podepsalo i na mé nynější hodně hubené postavě. Ten už sice aktivně nehraji několik let (nejsou lidi), ale jakékoliv cvičení je něco, co si nemohu odpustit. Jde svým způsobem o závislost, protože když dlouho necítím takový ten potréninkový pocit únavy a natažené svalstvo, jsem nesvůj a hodně nervózní. 

A proč se tedy podle mě vyplatí cvičit nebo být sportovně aktivní?

1) Zdraví

V dnešním světě, kde vás na každém kroku láká reklama ke snědení toho či onoho je dle mého hrozně jednoduché dostat nadváhu. Nedej bože při sedavém zaměstnání, kde ten prostor pro přirozený pohyb prostě a jednoduše není. A je přirozené, že pohyb tělu prospívá. Ať už jde o krevní tlak, cukr v krvi a jiné věci.


2) Lepší psychika

Při jednom pracovním pohovoru mi personalistka řekla, že má ráda v pracovním kolektivu sportovce. A víte proč? Protože sportovci (ti dobří) mají přirozenou mentalitu vyhrávat, chtějí překonat lenost a nebojí se podstoupit pro svůj cíl oběti. Podle mého názoru na tom něco je. Chcete-li uspět ve sportu, musíte se naučit něco si odříct. Pro vidinu budoucího profitu. Když se vám nedaří, musíte zatnou zuby a trénovat to znova a lépe. To se podle mě do života hrozně moc hodí. Navíc jsem slyšel i o výzkumech (za pravdivost ale neručím), které tvrdí, že sportovně aktivní lidé méně podléhají stresu.


3) Příležitost k navazování kontaktů

Platí hlavně v kolektivních sportech. Potkáte lidi, kteří jsou stejně naladěni, mohou mít podobné hodnoty. K takovým lidem si lze snadno získat nějaký bližší vztah.

4) Únik od reality

Částečně souvisí s druhým bodem. Pokud se člověk snaží dělat sport poctivě, jeho hlava se plně soustředí na výkon a veškeré ostatní myšlenky jdou do háje. Tak to alespoň funguje u mě. Pokud jdu běhat, v hlavě mi létají myšlenky ve stylu „Ten kopec ještě zvládneš!“ Případně si opakuji, že si musím hlídat dech a správnou rychlost běhu. A vůbec nepřemýšlím nad nějakými běžnými starostmi života. Lepší, než sedět doma v koutě a trápit se.


5) Jste víc sexy

Tohle bude znít asi hodně narcisticky, ale jsem toho názoru, že pokud netrpíte nějakou zdravotní poruchou a sportu se věnujete opravdu poctivě, musí na vašem těle častý pohyb zanechat jasné stopy. I já, který stravu začal řešit relativně nedávno, jsem na sobě pocítil změnu v době, kdy jsem často cvičil doma a k tomu běhal a dělal i další věci k tomu. A to strava údajně dělá něco kolem 70 % úspěchu. A s lepší postavou roste jak zájem okolí, tak vaše sebevědomí. A to není podle mého názoru zanedbatelné :)

Určitě byste vymysleli i další důvody proč sportovat. Mě to ale krátce před jednou hodinou ranní už tolik nemyslí. Doufám ale, že předchozí řádky alespoň někoho motivují.

Když už jsme u té motivace, tak bych měl jednu drobnost. Speciální poděkování bych chtěl věnovat Kláře Pavelkové a jejímu blogu, který jsem začal před nedávnem číst a kde se podle mého názoru dozvíte hodně uživeních informací na téma cvičení a spousty receptů na chutná a zároveň zdravá jídla. http://www.fitnessazdravi.blogspot.cz/

A na závěr?

 Pozvánka. Předem upozorňuji, že nejde o žádný PR text. Pouze jsem vás chtěl pozvat na dnešní Radiofest v Plzni, který osobně s přáteli navštívím. Výběr kapel je podle mě hodně zajímavý a už se nemůžu dočkat. Třeba se tam potkáme, třeba také ne. Užijte si příjemný víkend :)

 http://www.hitradiofmplus.cz/clanek/radiofest-plzen-2015

Zdroj obrázku: www.dailyfundose.com
5 důvodů, proč sportovat + něco navíc 5 důvodů, proč sportovat + něco navíc Reviewed by Lamič on 1:03:00 Rating: 5

4 komentáře :

  1. Já jsem nikdy nebyla příznivcem sportu, spíše jsem z něho měla strach, a nebojím se říct, že panický. Ve dvanácti jsem měla další ze svých úrazů, tentokrát nejhorší. Zlomila jsem si stehenní kost a roztříštila se mi chrupavka, což mě dovedlo až k operaci. To celé se mis stalo u házené, tudíž jsem měla největší strach z balonu. Nemohla jsem ho vidět, nemohla jsem vidět, jak si s ním někdo kope. Vyhýbala jsem se všech fyzických aktivit ze strachu, že se mi něco stane. Před nedávnem mi našli vrozenou vadu, posunutou čéšku, což mě pravděpodobně dovede ke druhé operaci stejného kolene. Mimo to jsem se taky přestala cítit přitažlivá, hezká a v pohodě. I přesto, že mi to stav mého kolene moc nedovoluje, začala jsem bojovat a snažím se hýbat, jíst zdravě a získat znovu ten pocit cítit se dobře. Začínám se cítit lépe, psychicky vyrovnaněji a dobře. A to jsem teprve na začátku. Uvidíme, co vše mi koleno dovolí...
    Se všemi tebou uvedenými body souhlasím, až na ten nik z reality. Nevím proč, ale při běhu spíše přemýšlím nad realitou, než abych od ní utíkala. Vypadá to, že tvůj blog budu navštěvovat častěji...
    Baauuu
    www.baauuu.webnode.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V první řadě obrovský respekt za to, že se snažíš překonat takovou nepřízeň osudu. Osobně si při čtení takový příběhů - případně jejich sledování naživo - uvědomuji, jak šťastný život vlastně mám a hrozně mě to motivuje :)

      Platí, že sto lidí znamená sto chutí. Je zcela normální, že se ve všem neshodneme. Já mám rád vytrvalostní sporty právě proto, že zaprvé opravdu vyzkouší moji mentální výdrž a zadruhé, protože jak se snažím potlačit lenost a bolest (třeba u lezecké stěny), nemyslím na nic jiného :-D

      Za tvoje čtení a komentáře budu samozřejmě rád. :) Ta zpětná vazba mi u článků hrozně chybí a názor čtenářů je hrozně cenný.


      Vymazat
    2. V tomto ti rozumím. Před nedávnem jsem měla chvilku, kdy jsem měla chuť s tím vším seknout. Bylo to po tom, co jsem zveřejnila článek, nad kterým jsem seděla 2 hodiny a který mě stál všechno úsilí... Zaprvé si ho četlo málo lidí a zadruhé nikdo z toho mála se neozval. To ve mně probudilo pochyby a ... Potom mě čtenáři podpořili a já jsem za to neskutečně vděčná... Feedback je důležitý pro každého, každý pod svým článkem uvidí názory čtenářů :)
      Baauuu

      Vymazat
    3. Občas ty poraženecké myšlenky, kdy mám chuť se na to kvůli nedostatečné odezvě vykašlat, mám taky. Pak si ale řeknu, že pokud je nedostatečná čtivost, je chyba hlavně ve mně a analyzuji, co můžu zlepšit.

      Už teď tuším, že se mi z hlediska čtivosti vyplatí psát hlavně naučné články a méně o sobě. Protože ačkoliv si sám myslím, že mám celkem zajímavej život, v reálu tyto texty nejsou oproti osobnímu rozvoji a komunikaci tak čtenářsky vyhledávané, jako v případě jiných blogů, které na něm staví :)

      Vymazat

Copyright © Lamič 2015-2016. Všechna práva a články mají domácí vězení a bez svolení nesmí z domu. Používá technologii služby Blogger.